Vousy, vojenská uniforma, doutník a projevy, které trvaly i sedm hodin. Fidel Castro vládl Kubě téměř půl století a přežil deset amerických prezidentů. Pro jedny byl hrdinou, který postavil malý ostrov proti supervelmoci. Pro druhé diktátorem, který zavíral odpůrce a vyhnal statisíce lidí do exilu. V srpnu 2026 uplynulo sto let od jeho narození a 25. listopadu 2026 to bude deset let od jeho smrti. Kdo vlastně byl a co po něm zůstalo?
Fidel Castro: od syna statkáře k vůdci revoluce
Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 v Biránu na východě Kuby. Jeho otec Ángel Castro byl španělský přistěhovalec z Galicie, který to dotáhl na bohatého majitele cukrových plantáží. Matka Lina Ruz u rodiny původně pracovala jako služebná. Fidel tak vyrůstal v blahobytu, který později sám rozbil.
Studoval na jezuitských školách v Santiagu de Cuba a v Havaně. Učitelé si ho pamatovali jako chytrého, ctižádostivého a hádavého studenta, který vynikal ve sportu – hlavně v baseballu a basketbalu. Kolují historky, že se zkoušel dostat i do americké baseballové ligy, historici je ale považují spíš za legendu.
V roce 1945 nastoupil na právnickou fakultu Havanské univerzity. Tam se ponořil do studentské politiky, která byla tehdy na Kubě divoká – včetně ozbrojených skupin a pouličních střetů. Vystudoval práva a krátce působil jako advokát, často pro chudé klienty zadarmo.
Fidel Castro a útok na kasárna Moncada
Zlom přišel v roce 1952. Bývalý prezident Fulgencio Batista provedl vojenský převrat a zrušil plánované volby, ve kterých chtěl Castro kandidovat do parlamentu. Mladý právník usoudil, že legální cesta je uzavřená.
Dne 26. července 1953 vedl zhruba 160 mužů na útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Akce skončila katastrofou – desítky útočníků zemřely, mnozí byli po zajetí zavražděni. Castro byl zatčen a odsouzen k patnácti letům vězení. Při soudu přednesl slavnou obhajobu zakončenou větou „Dějiny mě rozhřeší“, která se stala manifestem jeho hnutí. Hnutí podle data útoku dostalo název Hnutí 26. července.
V roce 1955 byl na základě amnestie propuštěn a odjel do exilu v Mexiku. Tam se seznámil s argentinským lékařem Ernestem „Che“ Guevarou a začal připravovat návrat.
Fidel Castro a vítězství revoluce v roce 1959
V prosinci 1956 se na přetížené jachtě Granma vylodilo na Kubě 82 mužů. Batistova armáda je téměř všechny rozprášila, přežilo jen pár desítek, mezi nimi Fidel, jeho bratr Raúl a Che Guevara. Ukryli se v pohoří Sierra Maestra a odtud vedli partyzánskou válku.
Během dvou let získali podporu venkova i měst. Batistův režim byl zkorumpovaný a nepopulární a armáda postupně ztrácela chuť bojovat. V noci na 1. ledna 1959 Batista uprchl ze země. O týden později vjel Castro do Havany jako vítěz, vítaný obrovskými davy.
Klíčové milníky Castrovy vlády
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1959 | Vítězství revoluce, Castro se stává premiérem |
| 1960 | Znárodnění amerického majetku, začátek amerického embarga |
| 1961 | Neúspěšná invaze exulantů v Zátoce sviní, Castro vyhlašuje socialistický charakter revoluce |
| 1962 | Karibská krize – sovětské rakety na Kubě, svět na pokraji jaderné války |
| 1965 | Vznik Komunistické strany Kuby, Castro jejím prvním tajemníkem |
| 1976 | Nová ústava, Castro prezidentem Státní rady |
| 1980 | Exodus z přístavu Mariel, odchod asi 125 tisíc Kubánců do USA |
| 1991 | Rozpad SSSR, začátek hluboké krize zvané „zvláštní období“ |
| 2006 | Vážná nemoc, dočasné předání moci bratrovi Raúlovi |
| 2008 | Oficiální odchod z funkce prezidenta |
| 2016 | Smrt 25. listopadu v Havaně ve věku 90 let |
Kuba, USA a karibská krize
Vztahy s USA se zhoršily velmi rychle. Castro znárodnil cukrovarnické plantáže, rafinerie a banky, z nichž mnohé patřily americkým firmám. Washington odpověděl obchodním embargem, které v různých podobách platí dodnes. Kuba se začala opírat o Sovětský svaz.
V dubnu 1961 se v Zátoce sviní vylodilo zhruba 1 400 kubánských exulantů vycvičených americkou CIA. Invaze skončila během tří dnů naprostým fiaskem. Pro Castra to byl obrovský propagandistický triumf a pro mladého prezidenta Kennedyho jedna z největších proher.
O rok později přišla karibská krize. Americké průzkumné letouny odhalily na Kubě budované základny sovětských jaderných raket. Po třináct říjnových dní roku 1962 stál svět blíž jaderné válce než kdy jindy. Krize skončila dohodou mezi Kennedym a Chruščovem – Sověti rakety stáhli, USA slíbily, že na Kubu nezaútočí, a tajně stáhly i své rakety z Turecka. Castro byl z jednání vynechán a podle pamětníků zuřil.
Americké tajné služby se ho v následujících letech opakovaně pokoušely zabít. Kubánské zdroje hovoří o stovkách pokusů – od otráveného doutníku po explodující mušli. Část plánů později potvrdilo i vyšetřování amerického Senátu, celkové číslo je ale nejspíš přehnané.
Co Castro Kubě dal a co jí vzal
Hodnocení Fidela Castra je dodnes ostře rozdělené. Jeho stoupenci připomínají hlavně sociální výsledky revoluce:
- Gramotnost – po kampani v roce 1961 se Kuba stala jednou z nejgramotnějších zemí Latinské Ameriky.
- Zdravotnictví – bezplatná péče pro všechny, vysoký počet lékařů na obyvatele a nízká kojenecká úmrtnost.
- Školství – vzdělání zdarma od základní školy po univerzitu.
- Mezinárodní vliv – malý ostrov se stal symbolem odporu proti USA v Latinské Americe a Africe.
Kritici naopak upozorňují na odvrácenou stranu:
- Politické vězně a popravy – zejména v prvních letech po revoluci, později dlouhé tresty pro disidenty.
- Chybějící svobody – jediná povolená strana, cenzura tisku, žádné svobodné volby.
- Exil – za Castrovy vlády opustily Kubu statisíce lidí, mnozí na provizorních člunech.
- Ekonomická bída – přídělový systém, nedostatek základního zboží a závislost na pomoci SSSR a později Venezuely.
Obě strany mají pravdu v něčem. Historici se shodnou na tom, že Castro byl jednou z nejvýraznějších politických postav 20. století. Na tom, jestli převážilo dobro, nebo zlo, se neshodnou nikdy.
Fidel Castro a Československo
Pro Čechy má Castro i domácí rozměr. Komunistické Československo patřilo k nejbližším spojencům Kuby. Kubánci přijížděli studovat a pracovat do československých továren, do Havany mířily stroje, auta a zbraně. Československá ambasáda v Havaně dokonce desítky let zastupovala zájmy USA na Kubě, protože Washington s Havanou neměl diplomatické styky.
V roce 1968 Castro veřejně podpořil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnoho Čechů, kteří ho dosud vnímali jako romantického revolucionáře, to byla studená sprcha. Po roce 1989 se vztahy otočily: Česká republika se stala jedním z hlasitých kritiků porušování lidských práv na Kubě a podporovala kubánské disidenty.
Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 přišla Kuba přes noc o hlavního obchodního partnera a dárce. Následovalo takzvané „zvláštní období“ – roky hladu, výpadků proudu a nedostatku pohonných hmot. Lidé jezdili na kolech, potraviny byly na příděl a tisíce Kubánců se v roce 1994 pokusily uprchnout na člunech do Floridy. Castro tehdy povolil omezené soukromé podnikání a turistiku, aby ekonomika přežila.
Konec vlády a smrt
V červenci 2006 Castro vážně onemocněl a podstoupil operaci střev. Moc dočasně předal bratrovi Raúlovi. Do čela státu se už nevrátil – v únoru 2008 oficiálně oznámil, že znovu kandidovat nebude. Raúl Castro pak vedl zemi až do roku 2018 a stranu do roku 2021.
Fidel se stáhl do ústraní. Psal úvahy do stranického tisku, občas přijal zahraniční návštěvy. Zažil i historické sblížení Kuby s USA za prezidenta Obamy v letech 2014–2016, ke kterému se stavěl skepticky.
Zemřel 25. listopadu 2016 v Havaně ve věku 90 let. Jeho popel převezli přes celý ostrov do Santiaga de Cuba, kde je pohřben na hřbitově Santa Ifigenia. Podle jeho přání nenesou jeho jméno žádné ulice, náměstí ani pomníky.
Fidel Castro v číslech a zajímavostech
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Délka vlády | 49 let (1959–2008) |
| Američtí prezidenti během jeho vlády | 10 (od Eisenhowera po George W. Bushe) |
| Nejdelší projev v OSN | 4 hodiny 29 minut (1960) |
| Počet mužů na jachtě Granma | 82 |
| Věk při smrti | 90 let |
K Castrově legendě patří i řada drobností, které se o něm tradují:
- Projev na Valném shromáždění OSN v roce 1960 je dodnes uváděn jako nejdelší v historii organizace.
- Doutníky byly jeho poznávacím znamením, v roce 1985 s kouřením ze zdravotních důvodů skončil.
- Vousy si revolucionáři v horách nechávali růst z praktických důvodů – nebyl čas ani vybavení na holení. Později se z nich stal symbol.
- Olivově zelenou uniformu nosil desítky let, ve stáří ji občas vyměnil za sportovní soupravu.
- Vyrůstal v bohaté rodině, a přesto nechal po revoluci znárodnit i statek vlastního otce.
Časté otázky o Fidelu Castrovi
Kdy se narodil a kdy zemřel Fidel Castro?
Narodil se 13. srpna 1926 v Biránu, zemřel 25. listopadu 2016 v Havaně ve věku 90 let.
Jak dlouho Fidel Castro vládl Kubě?
Od roku 1959 do roku 2008, tedy téměř padesát let. Nejdřív jako premiér, od roku 1976 jako prezident.
Kdo vládl na Kubě po Fidelu Castrovi?
Jeho mladší bratr Raúl Castro, prezidentem byl v letech 2008–2018. Po něm nastoupil Miguel Díaz-Canel.
Co byla karibská krize?
Konflikt USA a SSSR v říjnu 1962 kvůli sovětským jaderným raketám na Kubě. Svět byl tehdy nejblíž jaderné válce v historii.
Kolik pokusů o atentát na Castra bylo?
Kubánská strana uvádí stovky. Několik plánů CIA potvrdilo vyšetřování amerického Senátu, celkové číslo je ale nejisté.
Jaký byl vztah Castra k Československu?
Za komunismu byly obě země blízkými spojenci. Castro v roce 1968 podpořil sovětskou invazi do Československa.
Kde je Fidel Castro pohřben?
Na hřbitově Santa Ifigenia v Santiagu de Cuba, nedaleko hrobu kubánského národního hrdiny Josého Martího.
Shrnutí
Fidel Castro je jednou z postav, o kterých se nedá mluvit bez emocí. Revolucionář, který porazil diktátora, a sám se pak stal vládcem bez omezení. Muž, který dal Kubánům školy a nemocnice, ale vzal jim svobodu volby. Sto let od jeho narození a deset let od smrti je Kuba stále zemí, kterou formoval – se všemi úspěchy i ranami, které jí zanechal.
